LeFish: Aneb i sovy mají rády rybičky

Autor fotografie: Pajan

Před časem se mi ozvali kamarádi Pajan a Zbyněk, že si nechají říznou svahového akrobátka LeFish a jestli chci taky. No je Vám snad všem jasné, že tomu jsem nemohl odolat. Kdo z vás tento model letadla nezná, pak se podívejte na webové stránky SlopeAerobatic, kde můžete najít spoustu informací, plánky, fotky i videa.

Kluci byli hodně rychlí a tak já mám doma vše připraveno a oni již mají postaveno, zalítáno i opraveno.

Níže Vám zatím dám link na fotky ze stavby a lítání, které dělal Pajan.

http://pajanfoto.zonerama.com/Album/342250

Určitě se těšte na na další posty, jelikož plánuji celou stavbu detailně zdokumentovat.

Wombat - stavba - 3. díl (stavba kombatového křídla)

Myslím, že mnozí, kteří četli první dva díly si již myslí, že pokračování nebude, jelikož je hotovo a už se mi s tím nebude chtít crcat. Tak málem se tomu tak stalo, ale doplnění a dokončení článku je velice důležité, jelikož druhý díl končil jistou polemikou, zda vyztužení bude dostatečné.

Nebylo, to jsem si již po pár dnech uvědomil. Křídlo již nebylo gumové, ale že by bylo dostatečně pevné jsem si opravdu nemyslel. Proto, až v nevšední čas, tedy přes týden, jsem se vrhl do dalšího vyztužování. Peter to zvládne o víkendu, kdy já už začnu potahovat a tak se nebudeme v aktivitách překrývat a čekat jeden na druhého. Doplnil jsem tedy do křídla další výztuhy z rowingu.

Po doplnění rowingu jsem jej opět bohatě prosytil epoxidem. Tato metoda má tu obrovskou výhodu, že umožňuje vyztužit i místa, kde je výška materiálu dost malá. Výsledné vyztužení na níže na fotografiích. Z důvodu pevnosti jsem vyrobil i něco jako schránku kolem přijímačových baterií, jelikož u Tomahawka mi vždy na konec vypochodovaly ven po pár čelních nárazech.

Na této fotografii je vidět důkladné propletení uhlíkem a usazení serv. Serva jsme vycentrovali pomocí servo testeru, usadili do křídla na těsno a pojistili tavnou pistolí.

Přijímačové baterie používám již léta osvědčené Sany Eneloop AA. Je možné využít i AAA velikost, ale já to prostě neumím postavit tak, abych pak nemusel dovažovat kilogramy olova. Tohle zvládá Michal, náš kamarád. Tudíž AA velikost byla jasná volba a pak můžete lítat i několik dní. tyto baterie jsou naprosto super. V některých modelech je používám již několik let, nabíjím je 2C tedy 2A a fungují naprosto super. 

Podle přijímače jsme vyřízli v samokřídle otvor na přijímač, protáhli kabely od serv a připravili kabeláž pro napájení.

Já, jelikož mám rádio Futaba T8FG, tedy FASST systém, tak jsem do takového otloukánka zvolil clon 4ch přijímač od výrobce CORONA (R4FA). Zatím musím konstatovat, že jsem naprosto spokojený a pevná krabička slouží také jako jistá ochrana přijímače.

V dalších dílech nás bude již čekat potahování křídla.

Barevná páska na Wombata

Já jsem prostě neponaučitelný. Když jsem stavěl Tomahawka II, tak jsem koupil nějaké levné pásky u Vaňoucha, jelikož jsem drahými od 3M opovrhoval. Michal měl a má krásného hladkého kombátka, mě ten potah na tom mém zas tak super nedržel. Tak jsem si řekl, že až budu stavět dalšího, tak si koupím už pásku 3M. A co jsem udělal? Ha?

Koupil jsem pásku z HobbyKingu. No uvidíme, jak se osvědčí. V komentářích ji dost vychválili, tak se hlavně nebát a přilepit, zažehlit a bojovat.

Cena za roli z Holandského skladu 1,49$, to jsem prostě musel vyzkoušet. Když tak to v nejhorším případě celé strhnu a koupím 3M.

Wombat - stavba - 2. díl (stavba kombatového křídla)

A máme tady druhé pokračování naší stavby kombatového samokřídla. Čekali jsme 2 týdny a tentokrát ke stavbě využili celý sobotní den. Asi se Vám zdá zvláštní, že stavba probíhá po dnech, když jsou mezi námi tací, kteří dokáží kombátka postavit i za jednu noc. Důvod je jednoduchý, my to bereme jako zábavu a s Petrem si to užíváme, stavíme 2 křídla najednou a máme jedny nástroje a hlavně zkoušíme jinou technologii, která by mohla ušetřit hmotnost a snad zajistí dostatečnou pevnost. Lepidla a pryskyřice nám tvrdnou delší dobu a proto nám vše trvá tak dlouho. Téměř celou sobotu jsme měli volnou pro stavbu, jelikož naše drahé polovičky Marťa a Zdenička byly v Toulcově dvoře na akci Den země (taky jsem tam za nimi na chvíli zaskočili a užili si bohovsky smradlavého kozla ha ha ha). Ráno jsem odvezl Marťu na akci a jel vyzvednout Petera, aby jsem si mohli dát večer i trochu alkoholu a on nemusel řídit. Cestou jsme se stavovali do Hornbachu, kde Peter objevil zajímavý kufr na nářadí, který by bylo možné vozit s sebou na lítáni, jelikož by se do něj měla vejít i vysílačka, ale bohužel chyběl 1 cm na výšku, tak z nákupu sešlo. Nicméně cestou ke mě jsme se stavili k Milanovi Nesovi, protože nám chyběly chirurgické rukavice. Při práci s laminovací pryskyřicí se člověk musí dávat pozor. Nakonec byla práce natolik čistá, že jsme se nyní nepoužili, ale ještě se budou jistě hodit.

Po poslední stavbě jsme zkontrolovali pevnost spoje dvou polovin a UHU POR je prostě super. když se nechá důkladně zaschnout tak drží perfektně. Docela mi to potvrdila i zkušenost se záletem Predátora, který byl lepený LA tmelem a při záletu 2 exponovaná místa v lepeném spoji povolila a tak jsem opravu provedl právě za pomoci UHU PORu a pak už spoj drží jako židovská víre, bez urážky :).

Konečně jsme dorazili domů a začali pracovat na křídlech. První věcí bylo vyměření místa pro serva, která chceme mít co nejvíce nahoře kvůli těžiště a po té vytvoření otvorů. Na vytvoření otvorů je možné použít spoustu různých osvědčených postupů jako například vyřezání pájkou s okem vytvarovaným podle tvaru serva, vyřezání a vyškubání pomocí kleští.Já když jsem posledně stavěl F3K Isis, tak jsem otvory vyfrézoval pomocí ruční frézky a tento postup jsem zvolil i zde. Tudíž jsme na Dremel 4000 nasadili flexibilní hřídel, do ní jemnou frézku, otvor serva obřízli ostrým skalpelem pak pomocí frézky opatrně frézovali tak, aby servo pěkně a natěsno sedlo do otvoru a zároveň bylo srovnané s horní hranou. To se nám dle mého názoru povedlo velice dobře a díky tomu, jak jsou námi zvolená serva tenká zůstalo v křídle i přes jeho nízký profil spousta materiálu. Ačkoli zůstalo v křídle spousta materiálu, na podlaze bylo taky materiálu více než dost a to ne jen na podlaze, ale také na našich hlavách a podobně. Tohle vidět má milovaná žena, tak jsem synem i dcerou smrti :).

V tuto chvíli máme za sebou práci, která je produkuje nejvíce nepořádku, tudíž je nejlepší ten bílý "bordel" uklidit a pak se vrhnout na dost zásadní piplačku, která jde docela pomalu. 

Na křídlo jsme si překreslili čáry, kam chceme umístit výztuhy. A zde jsme u zásadního rozdílu, který je v naší stavbě oproti standardním postupům. V návodu od křídla Tomahawk II se jako výztuhy používají laminátové tyčky (Důvod? Nejsou křehké a při boji se tak snadno nezlobí. Někteří používají uhlíkové tyčky nebo pásnice.). My jsme podle Jakuba zvolili experimentální metodu vyztužení pomocí uhlíkových uhlíkového rovingu, který jsem zakoupil u pana Vaňoucha, jelikož jiné prodejny tento sortiment běžně nevedou. Do křídla jsme provedli zářez shora i zdola a roving do daného zářezu zatlačili pomocí špejle (s tou mi to osobně šlo nejlépe). U náběžky jsme do zářezu dali pro jistotu svazky rovnou 2. Bylo to trochu zdlouhavé a jak jsme se soustředili, bylo všude naprosté ticho. 

Na obrázcích vidíte roving již zatlačený do EPP. Křídlo je zatím stále neuvěřitelně gumové. Je až k nevíře si představit, že po všech operacích bude dostatečně tuhé. Křídlo na horní fotce je to mé.

Zde je Peterův krasavec.

Konce rovingů vylézající na konci křídla. Dle našich předpokladů ze sebe roving v drážce vytvoří malou stojinu.

Jakmile jsem do všech štěrbin natlačili roving, přišla na řadu malinko obávaná procedura a to je prosycení rovingů epoxidem s tužidlem. Používáme standardní L285. Namíchanou směs jsme natáhli do 20ml stříkačky a nasadili žlutou jehlu (díky Pišto za jehly). Nasadili jsme jehlu na začátku drážky a postupně a hlavně jsme prosycovali s tím, že jsme se snažili zároveň roving jakoby neustále napichovat. Vždy jsme počkali než se epoxid prodral až napovrch a neustále jsme se snažili kontrolovat dostatečné prosycení.

Jelikož je křídlo stále naprosto gumové, není možné jej pak odhodit někam bokem, ale musí se zase uložit do  potřebného tvaru/zkroucení/negativního vzepětí, zatížit a pak čekat minimálně 24 hodit, než vše důkladně vytvrdne a tím se zachová požadovaný tvar.

Celou dobu mi v hlavě hlodala myšlenka, že to nebude dostatečně pevné. A jak to dopadlo? To se dozvíte příště.

Wombat - stavba - 1. díl (stavba kombatového křídla)

Ještě před Vánoci jsme se nechali inspirovat Kubou a Drobkem a jejich úžasnými Wombaty (rozuměj kombatové samokřídlo na svah). Úžasné éro, štíhlý profil a díky tomu perfektní pronikavost a zároveň i stabilita. Kuba nám dal kontakt na člověka, kterému jsem zavolal a objednal 6 výřezů. Musím říct, že některé lepší, některé horší kvality, ale lítat to bude. Postupně jsem různě sháněl serva, bižuterii, baterky a podobně a konečně v neděli 7.4.2013 jsme se s Peterem vrhli do stavby samotné.

Prvním krokem bylo zkrácení půlek křídla (výřezů) na 60cm (rozpětí tedy bude 120cm) a odříznutí odtokové hrany tak, aby měl cca 3mm. Pak jsme přesně podle postupu, který je u Tomahawka slepily tyto dvě půlky k sobě tak, abychom dosáhli negativního vzepětí. Tedy jsme půlky lepili na zádech tak, aby odtoková hrana ležela na stole. K lepení jsme použili lepidlo UHU por, které jsem si poslední dobou dost oblíbil při lepení bublin.

Samokřídla jsem zatížili kvalitní literaturou a nechali lepidlo pořádně vytvrdit do druhého dne. Během toho jsem si dál pár panáčků, Peterova Zdenička k nám taky dorazila a my dva jsme se vrhli do dalších přípravných prací. 

S Peterem jsme nastartovali můj nový Dremel 4000. Mimochodem naprosto super nářadí, které nemá konkurenci. Nasadili jsme malý řezný kotouč a začali upravovat serva, která jsme do našich Wombatů koupili na mezi modeláři vcelku oblíbeném čínském obchodě Hobbyking.

Nejprve jsme odřezali patky serv, aby byla montáž samotného serva do EPP co nejjednodušší. Dále jsme upravili dvojité páky serv a to tak, že jsem odřízli jednu páku. Bohužel páky serv nejsou úplně nejlepší, protože jsou mírně posunuté a tak budu ještě hledat na Hobbykingu, zda nenajdu kompatibilní jednoduché jednostranné páky.

Jelikož je profil Wombata opravdu velice nízký, tak jsem se rozhodl vyzkoušet jiná než standardní serva a tak jsem na zkoušku objednal nízká 8mm serva Hobbyking HK15333 (digitální). Na fotkách je však vidět ty páky, že na jednu stranu odsazené a osobně jsem zvědavý, jak se projeví po montáži, tedy pokud do té doby neseženeme jiné, náhradní.

Po přípravě serv a po té co se mi již podařilo vylít první sklenici vína jsme vytáhli ze zásob balzy 2 prkýnka 3mm balzy, namalovali si správný tvar a velikost elevonu a za pomoci modelářského nože si své elevony vyřízli a pak dobrousili do finálního tvaru.

Jsem moc rád, že za námi přijela Peterova přítelkyně Zdenička, protože jinak by asi má milá žena nepřekousla ten nepořádek, co se mi podařili vygenerovat v naší nádherné kuchyni. Za to ji moc děkuji, že přivírá obě oči a nechá mě čas od času něco spíchnout doma.

V tuto chvíli už byla noc, já měl pár v žíle a tak křídla nyní čekají na další stavbu, kde se budeme snažit umístit serva, ale to až příště.

Termoobaly aneb poprvé za šicím strojem

Dneska jsem se zdravě nadchl a donutil svou manželku, aby mi ukázala jak se šije na šicím stroji a tak jsem si za večer spíchl jednoduchý termoobal na křídla Ocelota. Vzhledem k tomu, že se to povedlo, další termoobaly budu dělat a zároveň natáčet. Když jsem to zvládl já, zvládne to už opravdu každý.

Můj první halový akrobat - Predator (Potensky) - díl 5.

Před týdnem jsem jej dodělal, ale popsat, co vše jsem dělal jsem stále nestíhal a tak se pokusím dokončit seriál o stavbě právě nyní. V minulém díle jsem zalepil vzpěry křídla a ovládací páky. Jeden by řekl, že je již prakticky vše hotovo. Nicméně někdo tak nezručný jako já měl před sebou ještě dlouhou cestu, která započala v sobotu ráno a skončila v pondělí večer. Nejprve jsem si hrál s motorovou přepážkou. Nejspíš jsem ji udělal úplně špatně, ale nějak jsem si nevěděl rady jak jinak. Tak jsem ji vyrobil jako sendvič z překližky 0,8mm, balzy 3mm a opět překližky 0,8mm. Výsledek se mi osobně líbí, bohužel bude pro pravé halaře těžký. Pro mě pár gramů, které budou plus při létání venku. Při napasování na trup a na motor se ukázalo, že je vyosení celé trochu nahoru, proto jsem upravil usazení, aby vyosení bylo opravdu v nule, přesně jak hovoří návod.

Po usazení motorového lože jsem na motor napájel regulátor. Motor jsme použil Turnigy 2204-14T. Jedná se o 19g motor ze zlaté řady, s kterou mám velice dobré zkušenosti a pro tento model by měl být dostačující.  Jako regulátor jsem zvolil Turnigy Plush 6A, který bude dost na hraně vzhledem k motoru, ale uvidíme, zda zátěž na hranici vydrží.

Před montáží motoru návod uvádí výrobu podvozku. Já to prohodil a nestalo se rozhodně nic špatného. Podvozek je z 2mm uhlíkových tyčí a koleček, které jsem stejně jako zbytek zakoupil v internetovém obchodě Hobbyking.

Následujícím krokem byla instalace serv VOP a SOP. Jako serva jsem zvolil stejně jako u křidélek 9g serva HXT-900. Jedno mi chybělo a tak jsem byl nucený koupit pár serv v Hobbyking. V té době však prodávali nějakou sérii, která měla černou barvu převodů. Již na diskuzích jsem o těchto servech s černými převody četl spoustu negativních příspěvků. Všechny hovořily o velice špatné kvalitě, kmitání serv a podobně. Bohužel, ačkoliv jsem všechna serva kontroloval na servo testeru, tak i já narazil na vadný kousek, který po montáži začal vykazovat kmitání v oblasti neutrálu. Člověka pěkně naštve, když se taková věc projeví až po přilepení serva a natažení nití. Po instalaci serv jsem tedy natáhl pro ovládání VOP a SOP kevlarové nitě a nastavil jejich vypnutí.

Po té již nezbývali nic jiného, než namontování 1mm uhlíkových tyčí jako náhony pro křidélka a pak také vzpěry pro pro výškovku z té samé uhlíkové tyčky průměru 1mm.

Tímto jsem ukončil víkendové práce. Ono, když u toho intenzivně vaříte pro svou rodinu chutný žvanec, není moc šance to stihnout rychleji. V pondělí jsem jel rovnou z práce do modelářské prodejny vyzvednout vhodné vrtule GWS 8x4.3 slowflyer a gumové O kroužky pro jejich uchycení. Po té jsem urovnal veškerá vedení, vyvážil těžiště pomocí baterie Zippy Flightmax 350mAh 2S. Baterii uchycuji pomocí malých suchých zipů. Velice mě překvapilo, že když jsem celé letadlo postavil, tak i bez baterie vyšlo těžiště naprosto přesně, takže baterie je umístěna také přesně v něm. Váha celého letadly vyšla na 160g vč. baterie. Vzhledem k tomu, že jsem na RCAlbu vysledoval, že jej tam postavili ve váze 157g, tak si myslím, že je to výsledek výborný. Koneckonců jsem použil velká těžká serva, nikde jsem extra nešetřil, neodlehčoval, nezkracoval vodiče. Samozřejmě, současné halové modely jsou váhově někde úplně jinde, ale jako první pokus to považuji za vcelku úspěch. Nyní mě čeká zálet, který provedu venku, jelikož do haly si ještě rozhodně netroufám.