Když vyjíždím na kopec, zjišťuji, že nebudu na kopci sám. Potkávám modeláře z Benešova, Honzu, který léta s 2,2m polo-maketou Pionýra. Vítr fouká dost po kose ze západu, ale síla je slušná. Vůbec nad ničím neuvažuji a skládám Vikinga. Honza se mi nabízí mi jej hodit, což si cením. Odhoz je rychlý a Viking poslušně stoupá a já si začínám hrát. Je vidět, že je to rychlejší letadlo, ale funguje náramně. Poslouchá na slovo a vzhledem k tomu, že jsme jej nastavovali u Filipa v dílně, jen žasnu, jak dobře funguje. Bude nutné ještě ladit, hlavně chod výškového kormidla, ale jinak chodí Viking na jedničku. Vlastně poprvé v životě si střihnu výkruty a nízké průlety hned při záletu.
Vítr pomalu utichá, já jdu na přistání a jen to potvrzuje Filipova slova, že pro butterfly musím mohutně potlačit výškovku. Když vítr zeslábl, již to na Vikinga není a já musím přezbrojit na F3J Fazer. To je lehouš a sázka na jistotu. Krásně si člověk vytočí bublinky kousek nad zemí. Byl to příjemný den a mezihoří je prostě můj oblíbený kopec. Už se těším na další volný víkend a snad s více větrem.
Před odjezdem jsem se ještě seznámil s moc sympatickou rodinkou, kde tatínek je modelář, tak se ještě někde na kopcích potkáme. Děti mají hezky našlápnuto.
